Společně tvořit a být.

Společnost Duhový koník je mojí srdeční záležitostí. Vznikla z velké radosti z tvoření, spojování a inspirování lidí ke zdravějšímu životnímu stylu.  A tohoto ducha si ponechala doposud.

Pocházím z Mělníka, studovala jsem v Praze, a pak ještě ve Francii a v Anglii. Pracovala jsem dlouhá léta v mezinárodním obchodě s potravinami (především vínem), a to v několika zemích – v Německu, v Polsku a v Čechách. Procestovala jsem velký kus Evropy. Nejen díky přechodu na makrobiotickou stravu jsem se začala na svět dívat novýma očima. Postupně jsem se uvolňovala ze spárů korporátních společností, prázdného konzumu, ne-mocí a objevovala svou vlastní, opravdovou cestu v životě. Již od mládí jsem se zajímala o zdravé stravování, zároveň mám ráda pohyb a různé sporty, ráda cestuji, ráda dávám lidi dohromady a mám radost, když se dobře baví, ráda jim přináším různorodou inspiraci do života. Ráda zpívám, tančím a objevuji neustále nové, hlubší dimenze života.

Jsem nadšená, že mohu to, co mě nesmírně baví a naplňuje realizovat i v Duhovém koníku.  Více o Ireně a Duhovém koníku zde.

E-mail: irena@duhovykonik.cz

Vždycky jsem ráda cestovala, nabírala zkušenosti, potkávala zajímavé lidi a pozorovala, jak to kde chodí.

Na akcích Duhového koníka jsem od začátku organizovala dětský program, vařila a tvořila grafickou podobu propagačních materiálů. Všem třem aktivitám se okrajově věnuji stále.

V současné době jsem hlavně maminka čtyřletého Mikoláška a osmileté Zorky, kteří mě dost zaměstnávají. Od září také nově působím v dětské skupině s waldorfskými prvky v Plzni

Narodila jsem se a vyrůstala v Praze, ale od malička jsem jezdila s rodiči na chalupu do jižních Čech, kde jsem to milovala. Dost času jsem strávila na stromě, na kole a také na serfu na Tálinském rybníce. Můj tatínek, grafik, mě podporoval v kreslení a malování. Navštěvovala jsem základní uměleckou školu, pak střední školu Václava Hollara a vysokou školu FUUD v Ustí nad Labem, obor grafický design. Během studia jsem byla na několika stážích a po studiích na Work and tavel v USA. Nejraději vzpomínám na Norsko a Nový Zéland, kde je úžasná příroda a příjemní lidé.

K makrobiotice jsem se dostala díky zdravotním problémů, a také jsem měla pocit, že v práci k obědu už „ty bagety“ jíst nechci. Po prvním kurzu u paní Kubíkové jsem začala pořádně vařit a používat suroviny, které jsem do té doby skoro neznala. Díky kamarádce jsem se potkala s Irenou, se kterou jsme měly podobné záměry a myšlenky. Měly jsme velkou chuť uspořádat pro děti letní tábor se zdravou stravou, z čehož vniklo postupně mnoho dalších akcí.

Ten trvalý, a přesto proměnlivý proces tvoření začínající kdesi v zahradě, sadu či na poli, pokračující v kuchyni a končící hluboko v útrobách našeho zažívacího ústrojí mě prostě baví.

Jsem žena, která má vedle zpívání, tancování a potkávání se s přáteli velmi ráda přirozené a „udržitelné“ vaření a životní styl vůbec. Člověk, který navazuje na tradice a obdivuje přírodu za její sílu a moudrost. Proto používám lokální a sezónní suroviny a přizpůsobuji techniky vaření ročnímu období. Rovněž věřím na individuální stravovací potřeby každého člověka ovlivněné jeho konstitucí a okamžitou kondicí. Inspirací jsou pro mě principy makrobiotiky.

Miluji snad všechny suroviny kromě čerstvého koriandru – s tím nekamarádím. Hraji si s barvami a tvary. Baví mě dělat každé jídlo jiné. Dávat mu autenticitu okamžiku. Receptů se obvykle nedržím. Vždy se najde něco, co lze upravit podle okamžitého nápadu. Jsem fanda poctivého domácího vaření. Nejsem vyučený kuchař – zatím to však nikomu nevadilo.

Osobní stánky: Vaření ze srdce

Práce v kuchyni se stala smyslem mého života, neboť věřím, že pěstování, zpracování, úprava a způsob konzumace potravin je hlavním klíčem k zdravějšímu životu.

Již od svých pětadvaceti let se zajímám o vše, co se týká zdraví a zdravého životního stylu. Odrazovým můstkem byl můj zdravotní problém, který se projevil již v tomto brzkém věku.

Jelikož jsem pocítil po několika měsících pozitivní změny při pouhé změně stravování, začal jsem se o tento obor velice zajímat a aktivně se mu věnuji naplno asi od roku 1994.

Během 7 let jsem absolvoval vzdělávací kurzy v Dobrušce, které jsem prokládal přednáškami, školeními a též i výukami cvičení zkušených učitelů, včetně lektorů z Kushi Institutu z Holandska.

Po ukončení vzdělávání certifikátem ,,Poradce zdravého životního stylu" v roce 2002 jsem odstartoval svoji kuchařskou kariéru.

Od této doby jezdím vařit na různé ozdravné, léčebné a relaxační pobyty dětí i dospělých, které se konají v dostupném okolí. Taktéž dělám výuku zpracování potravin a vaření pro zájemce všeho věku.

Makrobiotika je mi inspirací, zpestřením. Mimo svátky a půsty jsem vegetarián a freegan.

V DK pracuji téměř od začátku. Nejdřív jako oddílový vedoucí divadelního tábora, v posledku jako programový vedoucí. Vymýšlíme, v jakém světě se bude tábor dít, jaké činnosti, témata a postavy děti rozvinou.

Povoláním jsem divadelník a kominík.
Divadlo skvěle rozvíjí psychosociální dovednosti, propojuje lidi, učí tematizovat. Absolvoval jsem Divadlo a výchova na JAMU, stáže v Theater Brett a Latvijas Kultūras akadēmija, rezidenci v divadle Continuo. Hrál jsem v desítkách představení (např. v Kurdistánu) a jedno režíroval, léta jsem vedl divadelní kroužek. Pracuju jako mistr stavby, osvětlovač, či tanečník (Torches of freedom). Nechávám se fascinovat pohybovým divadlem a poezií těla.
Vyučil jsem se komíníkem a od roku 2015 pracuju na sebe. Kominičení je mi cestou k "normálnímu" životu, k dostatečnému a morálnímu výdělku, k brutalitě v práci se zdivem, k poezii v přístupu na střechy.
Působím v komunitách, kde se večer zpívá, zkouší, či chodí do divadla, do rybníka (i v zimě), nebo cvičit jógu.

Bylo nám naděleno mnoho svobody, učme se ji využívat a nemít strach (z cizího, strach o moc)!

K práci s dětmi jsem dospěla až po letech úporného snažení vzepřít se osudu.

Na pedagogickou školu jsem se dostala zcela ,,náhodou" a celou docházku jsem hlásala, že učit rozhodně nebudu. Jako au-pair jsem stále stála za svým a tvrdila, že to je jen přechodný stav. Na tábory jsem jezdila přece jen jako praktikantka. S prací ve dvojjazyčné MŠ už mi začalo docházet, že děti asi k mému životu budou patřit, ale sváděla jsem to stále na jazyk, který mě na dané místo dovedl.

Přehouplo se několik let a já už jezdila s Duhovým koníkem jako hlavní vedoucí a animátorka různých zájezdů. Děti jsem hlídala v různých částech Prahy, a pak se za prací s dětmi dokonce přestěhovala do Karlových Varů.

Dnes jsem třídní učitelkou na Waldorfské ZŠ Wlaštovka v Karlových Varech. Vedu třídu plnou osobností, která mě učí každým dnem snad víc, než já je. Není to tak dlouho, co jsem si uvědomila, jak moc je miluji a jak je toto to jediné místo, kde jsem teď správně.

Dnes otevřeně říkám, že děti jsou můj život, neboť práce pedagoga je nejvyšší formou umění a já přece chtěla být od mala umělkyní.

Jsem holka z Brna. Mezi mé záliby patří hudba, sport a jazyky. Během studia na gymplu jsem se zamilovala do francouzštiny (nejen skrze frankofonní divadelní soubor), a ta se stala vedle počítačové lingvistiky předmětem mého studia i na vysoké škole. Zpívám převážně jazz a funk ve školní kapele, ale se stejným nadšením si zahraji u ohně na kytaru (ať už to jsou anglické popové písničky nebo naše české lidovky). Ráda jezdím na kole, běhám nebo podnikám vícedenní pěší výlety.

K Duhovému koníku jsem se dostala přes moji kamarádku Natálku, která s DK prakticky vyrůstala. Díky ní jsem taky objevila svět makrobiotiky. A protože mě láká zkoušet nové věci, jela jsem s ní jako praktikantka i na svůj první tábor pro rodiny s dětmi. Od té doby na tento typ tábora, kde poznám nejen děti, ale i jejich rodiče, jezdím každé letní prázdniny.

Žiji se třemi sourozenci, takže je pro mě práce s dětmi přirozená a mám k ní blízký vztah. Baví mě vymýšlet pro děti různorodý program a snažím se, aby si v něm každý z oddílu mohl najít něco svého a odnesl si příjemný zážitek. Vidět upřímně spokojenou dětskou tvář je pro mě tou největší odměnou.

Během tábora panuje vždy milá rodinná atmosféra. Spolupráce s Irenkou a celým týmem DK je radost a brzy se z ní stala srdeční záležitost.

S ideou zdravé stravy a zdravého cestování se stále více ztotožňuji.

Vytvářím web, emailing a další IT a technické činnosti.

Narodil jsem se a vyrůstal v Brně. Promoval na Vojenské akademii v oboru optoelektronika a výpočetní technika.

V současnosti bydlím v Mělníku a vytvářím sw pro řídící systémy elektráren. Jednu dobu jsem toto vytvářel pro elektrárny po celé Evropě, Africe a blízkém východě. Toto období bylo velmi zajímavé, protože jsem měl možnost při práci poznat život obyčejných lidí v zemích s naprosto odlišnou kulturou, což bych jako turista nikdy nepoznal.

Aktuálně působím v JE Temelín.

K Duhovému koníku jsem se dostal přes úžasnou ženu a jeho majitelku Irenu. Mám tři děti a jednoho vnuka.

Moje největší záliby jsou: yachting, kolo, pěší turistika a sport vůbec.

E-mail: petr@duhovykonik.cz