Irské zážitky aneb tak trochu jiná společnost

Lákají vás keltské tradice? Máte rádi čerstvý přímořský vzduch? Nemáte zájem někam cestovat v autobuse se 40 lidmi a necítíte se dobře v davech na turisticky atraktivních místech? Chtěli byste poznat Irsko nejen podle romantických fotografií, ale i jeho každodenní život? Možná právě pro vás může být jedinečný projekt IRSKÁ CESTA zajímavý. 

Náš průvodce Irskem Jiří Pecka píše o místech, která na něj během tří let života na tomto ostrově nejvíce zapůsobila. Tedy o místech, které s ním můžete také navštívit.

Irsko je neuvěřitelně fotogenická země.  Ze svých fotek si můžete po návratu nechat tisknout kalendáře. Bohužel některé záběry jsou skoro až kýčovité, jako třeba okolí jezer v Killarney. Ve zdejším národním parku se samozřejmě nachází zřícenina středověkého kláštera a malý zámeček. Kromě toho ale nádherný park plný staletých stromů, s krásnými trávníky, na kterých se popásají koně. Opodál malý vodopád a botanická zahrada. Ale i zde při troše snahy může být člověk chvíli sám na odlehlém místě a nechá na sebe tu krásu působit. Pro mne je to část hustého dubového lesa na břehu jezera, kde vás nikdo nevyruší.

Irsko je plné desítek, možná stovek zřícenin klášterů a hradů. Po nějaké době zjistíte, že jsou si všechny tak nějak dost podobné, a potom doma máte problém se vyznat ve fotkách, odkud vlastně jsou. Na místech s pohodlným velkým parkovištěm pro autobusy se někde platí i vstupné, aby se tam člověk mohl proplétat davem turistů. Mým oblíbeným místem jsou zříceniny kláštera Lislaughtin Abbey. U něho je parkování jen pro dva osobní automobily. Občas sem přivezou nějakou irskou babičku, která jde zalít květiny na hroby. Většinou zde ale nikdo není, a tak člověk může v tichu a klidu obdivovat starobylé kamenické práce a přesunout se o staletí zpátky. Středověkou kamennou bránou vedle hřbitova důstojným krokem k večeru procházejí krávy, které se vrací na farmu. Všude ticho, klid a mír.

Irové jsou velmi hrdý národ. Občas si k pocitu hrdosti pomohou i složitější kalkulací. Třeba v tématu svých pláží. Přímořské země každoročně soutěží o cenu Blue Flag Beach, tedy ocenění těch pláží, které splňují přísná kritéria čistoty a ochrany přírody. V Irsku jich mají 85, ve Francii 360. Ale každý Ir vám s hrdostí řekne, že na počet obyvatel jich Irsko má 4x více, než ti ubozí Francouzi. Také už zamlčí, že i v létě teplota vody málokdy vyšplhá na 19 stupňů, proto u moře zas tak moc rekreantů nepotkáte. Ale důvod k hrdosti tu je!

Pro ty, kdo moře mají rádi, i když se smočit zrovna v chladné vodě nepotřebují, je na pobřeží Atlantiku opravdu hodně působivých míst. Může to být hodinová procházka na písečné pláži po kotníky ve vodě pomalého přílivu. Nebo ještě lépe na jednom opravdu skrytém místě poblíž rybářského Portmagee. Když chytneme sluníčko, lenošit na skalnatých útesech člověk vydrží i hodně dlouho. Při tom pozorujeme nekonečné tříštění vln o černou skálu. Ano, program dne se trochu upraví, ale nikomu to nevadí.

Pokud se zrovna s naším mikrobusem neztratím ve spleti úzkých asfaltových cest mezi farmami na poloostrově Dingle, tak najdeme také příjemné místo podivných zbytků kláštera An Riasc. Kamennou ohradou ohraničené místo se zbytky jakýchsi kamenných iglů se spíše podobá půdorysu nějakého skautského tábora. A dozvíme se, že v těchto kamenných chýších žili v 7. století mniši, kteří nejen chovali domácí zvířata a živili se rybolovem, ale tvořili zde krásné iluminované rukopisy. Moře, zvířata a příroda často byly jejich inspirací.

Zmínil jsem zde jen zlomek míst, která za více než týden navštívíme. Nezmínil jsem třeba kamenné kruhy velmi dobře ukryté očím těch, kdo se vzdají při jejich hledání. Nebo výlet na rybářské loďce s možností zahlédnout přátelské tuleně. A mnoho jiných míst.

Pro mne je vždy znovu velkým zážitkem setkání s lidmi, kteří v této zvláštní zemi žijí. Stálé úsměvy Irů a jejich přátelskost a srdečnost zapůsobí na každého. 

Když pak všechny tyto věci zamícháte dohromady, tak možná sbírka vašich někdy až kýčovitých fotek nebude to nejhlavnější, čím vás tento ostrov obohatil.

Přidejte se k nám a objevte nespoutanou krásu a tajemnou historii Irska! Přečtěte si více informací o letní Irské cestě 2018. Jste srdečně vítáni.

Datum: 21. 1. 2018

Autor: Jiří Pecka

Irena Dutková
Irena Dutková, zakladatelka a majitelka společnosti Duhový koník. Nadšená propagátorka zdravého životního stylu v širokém pojetí. Klade důraz na to, aby věci a činnosti v životě byly jednoduché, přírodní, logické i intuitivní. Ráda propojuje a inspiruje lidi. Organizuje různé pobytové a vzdělávací akce, na kterých se podává zdraví prospěšná přírodní strava, kde probíhá kvalitní program pro děti, i dospělé.
Komentáře
  • Vyplňte email a stáhněte si zdarma e-book: „Velkolepý život a jak na něj“
  • Kategorie
  • Kyselové a přátelé
    Přihlaste se na online kurzy zdravého vaření.